Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 7. 2018

zatazenosde

Bude zataženo, občas déšť nebo přeháňky, v Čechách většinou polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 20 až 24°C, v Čechách místy 27°C, na SV a V kolem 16 až 20°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

 

 

 

 

Školní řád 2015/2016

 

ŠZákladní škola a mateřská škola Pyšel, okres Třebíč, příspěvková organizace

Pyšel 1, 67571 Náměšť nad Oslavou

IČO: 71005072                    zspysel@seznam.cz                  telefon: 568 875 035

 

Základní škola a mateřská škola Pyšel, okres Třebíč, příspěvková organizace,

se sídlem Pyšel 1, 675 71 Náměšť nad Oslavou

IČO: 71005072

zspysel@seznam.cz

ŠKOLNÍ ŘÁD

Č.j.:            Spisový / skartační znak

   66 /2015           A.1.       A5

Vypracoval:

Mgr. Bronislava Černá, ředitelka školy

Schválil:

Mgr. Bronislava Černá, ředitelka školy

Pedagogická rada projednala dne:

 

Směrnice nabývá platnosti dne:

 

Směrnice nabývá účinnosti dne:

 

Změny ve směrnici jsou prováděny formou  číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

 

a) Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky.

 

  1. Žák

 

1. Žák má právo

a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,

b) být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,

c) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání,

d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,

e) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,

f) na bezpečné prostředí a důstojné zacházení.

 

2. Žák je povinen

a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,

b) dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen,

c) plnit pokyny všech pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

 

3. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá   pokynů všech pracovníků školy, dodržuje školní řád školy a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.   

  

4. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování. V případě nástupu do školy po absenci ze zdravotních a jiných důvodů je žáku ponechána přiměřená doba k doplnění textů a doučení látky, probírané v době jeho nepřítomnosti. Délku této doby oznámí vyučující žákovi po jeho nástupu do školy. Během této doby nebudou znalosti žáka ze zameškané látky hodnoceny.

 

5. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujících a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinného předmětu a do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit z nepovinného předmětu se může vždy ke konci pololetí.     

 

6. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen.   Je povinen řídit se pravidly společenského chování a jednání. Ve škole žák nemůže užívat pokrývku hlavy, vyjma případů, kdy je pokrývka hlavy projevem náboženského přesvědčení či víry, ke které se žák hlásí, nebo kdy je odůvodněna zdravotním stavem žáka.

 

7. Zesměšňování, hanobení, šikanování, slovní nebo fyzické útoky žáka vůči druhým žákům nebo pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení školního řádu, ze kterého budou vyvozeny důsledky.

 

  1. Zákonní zástupci žáků

 

 Zákonní zástupci žáků jsou povinni

a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,

b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,

c) informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka, poskytnout údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zda je žák zdravotně znevýhodněn;

d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

e) oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích.

 

Zákonní zástupci mají právo

a)svobodně volit školu pro své dítě

b)být pravidelně informováni o prospěchu svého dítěte, o jeho chování a přístupu k plnění povinností. V případě pochybností o správnosti hodnocení na konci klasifikačního období mohou do tří pracovních dnů ode dne, kdy se hodnocení prokazatelně dozvěděli, nejpozději však do tří dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.

c)domáhat se svých práv, případně práv svého dítěte, pokud se domnívají, že jsou nějakým způsobem narušena.

d)Ředitel školy a učitelé jsou povinni odpovídat na připomínky či žádosti o informace ze strany zákonných zástupců žáka přiměřeným a vhodným způsobem a v co nejkratším čase.

e)nahlížet do výroční zprávy, pořizovat z ní opisy a výpisy.

f)u dětí se specifickými vzdělávacími potřebami na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

g)volit a být voleni do Rady školy.

h)vyjadřovat se ke všem  rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka.

 

 

  1. Docházka do školy

 

1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný   vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení o důvodu nepřítomnosti žáka ve škole. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při dlouhodobé absenci známé předem, škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace). Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na jeden den uvolňuje třídní učitel na více dní uvolňuje ředitel školy.

Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny (při uvolnění na jednu hodinu) nebo třídnímu učiteli (při uvolnění na více hodin).

 

2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

 

  1. Zaměstnanci školy     

 

1. Učitelé věnují individuální péči žákům z málo podnětného rodinného   prostředí, žákům se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a jeho zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko psychologických   poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně informují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při   činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka.     

 

2. Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Není přípustná omluva telefonicky či mailem. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, žákovských knížek, při konzultačních hodinách, třídních schůzkách a individuálních pohovorech s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách.

Konzultační hodiny: pondělí v době od 12.30 do 14.00 hod.

 

b) Provoz a vnitřní režim školy.

 

1. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách.  Vyučovací hodina trvá 45 minut.

 

2. Žákům je umožněn vstup do budovy 20 minut před začátkem vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově dle rozvrhu dozorů.

 

V době od 6.30 do 7.30 je provoz školní družiny, žáci navštěvující školní družinu vstupují do školy následovně:

od 6.30 do 7.25 – vstup do MŠ, vstupní dveře jsou uzavřeny, žáci při vstupu zvoní, otevírá vychovatelka ŠD

Od 7.25 do 7.45 – vstup do ZŠ je otevřen, dozor vykonává paní školnice

 

Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dohlížejícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou všechny vchody do budovy trvale uzavřeny s tím, že únikové východy jsou zevnitř volně otevíratelné.

Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dozorů je vyvěšen na nástěnce v ředitelně.

Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny (při uvolnění na jednu hodinu), nebo třídnímu učiteli – při uvolnění na více hodin.

 

3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut.

 

4. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená - v šatně a ihned odcházejí do učeben. V šatně se nezdržují. V průběhu vyučování je žákům vstup do šatny povolen pouze se svolením vyučujícího.     

 

5. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

 

6. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké  přestávky mohou být za příznivého počasí určeny k pobytu dětí mimo budovu školy.     

 

7. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

 

8. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 20 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti.

 

9. Pedagogický dozor začíná 20 minut před začátkem vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončení vyučování.

 

10. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu (např. tělesné výchovy); zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

 

c) Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

 

A) Žák

 

1. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace, násilí a šikanou, má právo na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy, hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

 

2. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Za cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odpovídá žák. Pokud je to nutné (např. při tělesné výchově apod.) odkládá tyto předměty na pokyn vyučujících na určené místo, vyučující je na stanovenou dobu převezmou a zajistí jejich bezpečnou úschovu.

 

3. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby   neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.  

 

4. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků. Všem osobám se zakazuje kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových, omamných, psychotropních a jiných zdraví škodlivých látek. Je zakázáno nošení těchto látek do školy, nabízení, opatřování, přechovávání, prodej a manipulace s nimi. Je zakázáno nošení zbraní a jiných nebezpečných předmětů do školy. V případě, kdy se zaměstnanec školy o takovém chování dozví, nalezenou látku zabaví a bude tuto skutečnost hlásit ředitelce školy a dále zákonnému zástupci žáka, dále pak orgánu sociálně-právní ochrany dětí. O nálezu sepíše zápis s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena. Distribuce omamných a psychotropních látek je trestným činem. Škola je povinna takový trestný čin překazit a oznámit policejnímu úřadu. V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagog se souhlasem zákonného zástupce žáka provést u žáka orientační test na přítomnost OPL ve slinách.

 

5. Žákům není dovoleno zdržovat se v době mimo vyučování v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.     

6. Ve škole je zakázáno ponechávat peníze v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, ponechávat tyto předměty ve škole přes noc.

 

7. Žákům je zakázáno obsluhovat elektrické spotřebiče, vypínače a elektrická vedení (prodlužovačky) bez dozoru učitele.

 

8. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí   školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.     

 

10. Při výuce TV zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy, dané vnitřním řádem učebny TV, který je v ní vyvěšen.

 

11. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru.

 

12. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

 

B) Učitel

 

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

 

2. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.

 

3. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

4. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena elektrickou energií.

 

5. Po skončení poslední vyučovací hodiny žáci i učitelé překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Třídní knihu odnáší do sborovny. Při odchodu z budovy kontroluje uzavření a zajištění oken a dveří.

Po poslední vyučovací hodině učitel odvádí stravující se žáky do jídelny a předá je dozoru v jídelně. Ostatní žáky odvádí do šatny.

 

6. Při výuce TV zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy, dané vnitřním řádem učebny TV, který je v ní vyvěšen.

Vyučující daného předmětu provede prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení   žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.

 

6. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých   schopností a možností zabránit ihned vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka   informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře. 

Při úrazu zaměstnanci poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.     

 

7. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu. Škola odpovídá za žáky v době dané   rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování. 

 

C) Škola

 

1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

2. Ve škole pracuje koordinátor Minimálního preventivního programu.

 

3. Škola vede evidenci úrazů žáků, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

 

4. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem.

 

5. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

6. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Ředitel školy stanoví doprovázející osoby.

 

7. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky nebo jinou písemnou informací.

 

8. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu   školy se žáci řídí pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích   zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají   všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.     

 

9. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:

- směrnice pro školy v přírodě

       -  školní výlety.

Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

 

10. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako plavání, bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.

 

11. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

 

12. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

 

13. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 

 

 

d) Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.

 

1. Žákům základních škol jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

 

2. Žák zachází se školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání   majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby   podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.     

 

3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.     

 

4. Žáci a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.

 

5. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli.

 

6. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonných zástupců žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

 

a) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou.

 

1) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.

 

2) Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

3) Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

 

4) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

 

5) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

 

6) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

 

7) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

8) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují. Rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Možnost podat návrh na hodnocení chování mají na pedagogické radě i další vyučující.

 

9) Škola hodnotí a klasifikuje žáky pouze za jejich chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Za chování žáka mimo školu zodpovídají plně zákonní zástupci žáka.

 

10) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

 

11) Žák může být z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn.

 

12) Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

b) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

Součástí hodnocení žáků je i jejich vlastní sebehodnocení. Sebehodnocení vede k posilování sebeúcty, sebevědomí a sebekontroly. Při sebehodnocení žák popisuje a hodnotí, co se mu daří, kde jsou jeho silné stránky, co se mu nedaří, kde jsou jeho slabé stránky. Navrhuje opatření pro zlepšení výsledků. Pracuje s chybou. Chybu chápe jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Žáky vedeme k tomu, aby svoje výkony komentovali. Sebehodnocení je možné provádět i formou dotazníkového šetření za určitý časový úsek (čtvrtletí, případně pololetí). V tomto případě žák nehodnotí jen konkrétní výsledek konkrétní činnosti, ale zamýšlí se nad celkovým přístupem ke školní práci, hodnotí, zda se jeho práce zlepšuje či naopak, vyvozuje závěry a navrhuje opatření ke zlepšení.

 

c) Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií.

 

Hodnocení prospěchu

 

1) V předmětech s převahou naukového zaměření

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností  dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně  se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností  vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností  vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

 

2) Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

 

Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se na vysvědčení nehodnotí.

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení chování 

Stupeň 1 (velmi dobré)

 Žák přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená řádem školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům a ostatním dospělým lidem. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.                                         

Stupeň 2 (uspokojivé)                                                                                   

 Chování žáka je v rozporu s obecnými pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; opakovaně se dopouští méně závažných přestupků. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Je méně přístupný výchovnému působení. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob.

 Stupeň 3 (neuspokojivé)                                                                         

 Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Nerespektuje udělená kázeňská opatření a dopouští se dalších přestupků. Nesnaží se své chyby napravit a není přístupný výchovnému působení.

Napomenutí třídního učitele

Žák je ve svém chování nebo přípravě na vyučování nespolehlivý,  nedbalý, ojediněle se dopustil lehkého porušení školního řádu. Má neomluvenou jednu hodinu.

Důtka třídního učitele
Žák se dopouští lehkého porušení školního řádu, soustavně se dopouští drobných přestupků, ojediněle se dopustil hrubšího porušení školního řádu nebo má neomluvené hodiny.

Důtka ředitele školy
Žák se ojediněle nebo opakovaně dopustí hrubšího až hrubého porušení školního řádu, soustavně se                                                                                                                                                                                                            dopouští větších přestupků nebo má neomluvené hodiny.                 

Pravidla hodnocení neomluvené absence žáka 

1 hodina   napomenutí třídního učitele

2 – 3 hodiny  důtka třídního učitele

4 – 6 hodin  důtka ředitele školy

7 – 10   druhý stupeň z chování 11 a více  třetí stupeň z chování a upozornění na odbor sociální – péče o dítě  

Na každou neomluvenou absenci upozorní třídní učitel zákonného zástupce žáka.

 

Pochvaly

Pochvaly třídního učitele jsou na jeho zvážení (reprezentace školy na úrovni škola, okrsek a okres, za sběr, práci pro třídu, spolužáky, školu - za jednu akci pouze jedna pochvala).

 

Formulace pochval: Pochvala třídního učitele za vzorné plnění školních povinností. Pochvala třídního učitele za reprezentaci školy (konkrétní akci).

Pochvala ředitele školy bude udělena za reprezentaci školy na úrovni kraj nebo republika, dále za pomoc při mimořádné události, za 1. místo na okresním kole v soutěži.

Formulace pochval: Pochvala ředitele školy za vzornou reprezentaci školy (konkrétní akci). Pochvala ředitele školy za pomoc při mimořádné události (konkrétně). 

Celkové hodnocení

 

- prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

- prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím  slovním  hodnocením,

- neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

- nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“.

 

Vysvědčení v základním vzdělávání

 

1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

 

2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

 

3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

 

4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

Postup do dalšího ročníku

 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

d) Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií.

 

1) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

2) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu

vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

 

3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

 

Slovní hodnocení chování

 

klasifikace

Žák přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená řádem školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům a ostatním dospělým lidem. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

1

velmi dobré

Chování žáka je v rozporu s obecnými pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; opakovaně se dopouští méně závažných přestupků. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Je méně přístupný výchovnému působení. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob.

2

uspokojivé

Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně-vzdělávací činnost školy. Nerespektuje udělená kázeňská opatření a dopouští se dalších přestupků. Nesnaží se své chyby napravit a není přístupný výchovnému působení.

3

neuspokojivé

 

 

Slovní hodnocení prospěchu

 

klasifikace

Žák učivo chápe uceleně, dovede ho samostatně a tvořivě aplikovat v úlohách.

Myslí logicky správně.

Jeho ústní i písemný projev je přesný a výstižný.

Grafický projev je přesný a estetický.

Je schopen samostatně studovat vhodné texty

1

výborný

Žák ovládá požadované poznatky, v jejich aplikaci chybuje jen málo.

Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.

Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.

Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

2

chvalitebný

Žák má v ucelenosti osvojeného učiva nepodstatné nedostatky.

Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky.

Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

3

dobrý

Žák učivo nechápe v souvislostech, aplikuje ho v úlohách se značnými obtížemi.

V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.

Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky.

Grafický projev je málo estetický.

Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit.

Při samostatném studiu má velké těžkosti.

4

dostatečný

Žák učivo nechápe, nedovede ho uplatnit při řešení úkolů.

V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.

Ústní, písemný i grafický projev má vážné nedostatky.

Závažné chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

Nedovede samostatně studovat.

5

nedostatečný

 

 

e) Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace.

 

Celkové hodnocení

Pro celkové hodnocení na vysvědčení se slovní hodnocení převede do klasifikace.

- prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

- prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

- neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

- nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

 Pokud žáka nelze hodnotit na konci druhého pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“.

Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením - stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“) a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“), použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“.

Pokud k popsané situaci dojde na konci 2. pololetí, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“

 

f) Způsob získávání podkladů pro hodnocení.

 

1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává vyučující těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

- analýzou výsledků činnosti žáka

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a   zdravotnických služeb

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

2) Žák musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.

 

3) Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Za získání dostatečných podkladů odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy časté, opakované či dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožní této povinnosti dostát. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.

 

4) Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady a nedostatky. Po ústním vyzkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací oznámí žákovi do 14 dnů.

 

5) Kontrolní písemné práce rozvrhne vyučující rovnoměrně na celý školní rok. Čtvrtletní písemnou práci mohou žáci konat pouze jednu za den.

 

6) Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

8) Vyučující zajistí zapsání známek za 1. i za 2. pololetí do katalogových listů tak, aby nejpozději 24 hodin před konáním klasifikační pedagogické rady byly známky uzavřeny a zapsány. V případě předpokládané klasifikace stupněm nedostatečný informují příslušní vyučující zákonné zástupce žáka s dostatečným předstihem, nejpozději dva týdny před klasifikační pedagogickou radou. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

9) Klasifikační stupeň určí vyučující, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, ve které byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

 

10) V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 

11) Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Vyučující klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového povinného učiva k samostatnému nastudování a následnému zkoušení v celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

g) Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

Komisionální přezkoušení

 

1) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad

 

     2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:

      předseda - kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

zkoušející učitel - jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

přísedící - kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

      se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

     4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 

      5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze

     závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín

     přezkoušení.

 

6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím

     programem.

 

     7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

Opravná zkouška

 

1) Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

 

2) Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm

      nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech. 

 

3) Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.

 

4) Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku

 

5) O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.

 

Přezkoušení

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

 

Dodatečná zkouška

Dodatečnou zkoušku koná žák:

- který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.

       - který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.

       - který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.

 

h) Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1) U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

 

2) Těmto žákům se po celou dobu docházky do školy věnuje individuální pozornost a péče.

 

3) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá postižení negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud to není nutné, není žák se speciálními vzdělávacími potřebami vystavován úkolům, v nichž vzhledem k postižení nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

 

4) Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

 

5) Žáka lze hodnotit slovně na základě písemné žádosti rodičů prakticky ve všech předmětech, do nichž se postižení promítá. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se vezme v úvahu postižení žáka a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, nebo i o několik stupňů. O způsobu klasifikace žáka rozhoduje ředitel školy.

 

6) Pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami bude vypracován příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací plán, který má charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím a rodiči žáka a je zpracován rámcově v písemné formě.

 

7) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči žáka a jejich názor je respektován.

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                            Mgr. Bronislava Černá

                                                                                                                                řed. ZŠ a MŠ Pyšel

 

 

 

V Pyšele dne 31.8. 2015

 

 

 

 

Školní řád byl projednán a schválen  pracovníky školy na pedagogické radě a provozní poradě dne

………………………………………………..

 

Rada školy projednala a schválila Školní řád dne ………………………………………

 

 

Rodiče byli seznámeni se školním řádem na třídní schůzce dne ……………………………………………..

 

Školní řád je vyvěšen na webových stránkách školy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha školního řádu

 

 

ROZVRŽENÍ VYUČOVACÍCH HODIN A PŘESTÁVEK

 

ŠKOLNÍ DRUŽINA

6.30 – 7.30

DOZOR

7.25 – 7.45

  1. HODINA

7.45 – 8.30

PŘESTÁVKA

8.30 – 8.40

  1. HODINA

8.40 – 9.25

PŘESTÁVKA

9.25 – 9.45

  1. HODINA

9.45 – 10.30

PŘESTÁVKA

10.30 – 10.40

  1. HODINA

10.40 – 11.25

PŘESTÁVKA

11.25 -  11.35

  1. HODINA

11.35 – 12.20

DOZOR

12.20 – 12.30

ŠKOLNÍ DRUŽINA

12.30 – 15.30